Zavržení 7.část

26. prosince 2006 v 18:07 | Misako
Odpoledne Houkarin k sobě zavolal kluky a nicnetušící Kam. ,,Ano mistře co si přejete?" ,,Kam, doprovodíš naše hosty zpět." Toto Kam opravdu nečekala a tak v ní hrklo a měla co dělat aby zamaskovala, že je jí to líto. ,,Jistě mistře." ,,Vyrazíte za čtvrt hodiny. Musíš se převléknout aby něřekli." ,,Dobře" ,,Doufám, že se vám tu líbilo pánové a že vás to neobtěžovalo" ,,Ne neobtěžovalo." ,,Tak sbohem."
Yusuke si všiml jak to Kam zaskočilo a šeptal Kuwabarovi: ,,Copak jí to Kurama neřekl?" ,,Asi ne, soudě podle toho jak jí to překvapilo. Taky jí to mohl říct." ,,Mohl." Kam z toho byla hrozně nešťastná a ještě víc jí zklamal Kurama tím, že jí to neřekl. Pořád nemohla přijít na jediný důvod. Za čvtrt hodiny se sešli před domem a Kam vypadla tak, jako když ji poprvé viděli.
Už šli asi 45 minut, když jí začalo v hlave něco ječet. Chytla se za ní a musela se posadit. Všichni až na Hieiho se kolem ní shlukli. ,,Co je ti?" vyptával se starostlivě Kurama. ,,Jakoby mi v ní něco ječelo." Najednou se dostala do tranzu. Oči měla skelné a nevnímala. Kurama na ní mluvil a nic.
V hlavě viděla obraz: V dalekém chrámu je extrémě mocný démon a kuje plány na zničení Sakayanů. Slyšela také hlas, hlas své matky: ,,Kam, musíte se tam dostat a…" a hlas svého otce: ,,…zničit toho démona. Jen vy dohromady máte moc ho zničit." a teď ty hlasy mluvili společně: ,,Pamatuj, jedině společně dosáhnete vítězství."
Najednou zavřela oči a padala z kamenu na kterém seděla. Kurama ji chytl a starostlivě na ni mluvil: ,,Kam! Kam no tak se prober!" Kam najednou otevřela oči a na Kuramově vystrašené tváři se objevil usměv. ,,Jsi v pořádku?" ,,Kuramo … jo." Kurama jí opřel o kámen a Kam se pomalu probrala.
,,Co se stalo?" ,,Bitva s démony ještě neskončila." ,,Cože? Vždyť jsme je porazili." Yusuke byl vyjevený a nechtěl jí věřit. ,,Neporazili jste všechny. Nebyl poražen jejich vůdce, ten nejsilnější." ,,Počkat, počkat. Jak to víš?" ptal se Kuwabara. ,,Viděla jsem to. Je v dalekém chrámu." ,,Jak jsi to mohla vidět?" ,,Moji rodiče jsou tam pohřbení. Slyšela jsem i jejich hlasy. Říkali, že se tam musíme dostat a zničit toho démona. Že jen dohromady máme moc ho porazit."
,,A co je to za chrám?" ptal se Kurama. ,,Chrám všech duší, chrám Shuichi. Zasvěcený největšímu Sakayskému bojovníkovi za práva míšenců, který žil před 300 lety, Shuichimu Mino." Kluci strnuli. ,,Co se děje?" ptala se Kam, která nechápala z čeho jsou kluci zaražení. Yusuke se jí to snažil vysvětlit: ,,No, víš. Já ti to řeknu od začátku. Kurama byl liščí démon v zásvětí. Pak ho ale zranili a tak se vtělil do lidské ženy, přesněji do nenarozeného dítěte. A jeho lidské jméno je Shuichi Minamino." ,,To je teď ale jedno, musíme do chrámu." vyrušil je Kuwabara. ,,To je pravda." ,,Znáš cestu?" ,,Tak trochu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama